Catherine Ryan Howard, Víš, kdo se dívá?



Tento thriller na nic nečeká. Začíná rovnou vraždou, která je navíc nahraná na videu. Černá postava pobodá ženu spící v pronajatém pokoji a hned na to kameru rozbije. Záznam doslova v přímém přenosu sleduje správce ubytování Andrew. Je šokovaný a přemýšlí o tom, jak vrah mohl o kameře vědět.

Slavná irská influencerka a hvězda Instagramu Natalie se jednoho dne sbalí, přidá nicneříkající příspěvek pro své sledovatele a odjede do chat Shanamore mimo obydlenou oblast. Potřebuje si potvrdit svá podezření a objevit důkazy. Nikdo neví, proč a kam odjela, ani její manžel. Její sledovatelé jsou skoro bez sebe, protože už několik dní nepřidala žádný příspěvek, jak jsou zvyklí. 

Pro bulvární oddělení novin je zmizení Natalie sousto. Proto Audrey, která zde pracuje dostává za úkol napsat o Natalie článek, který je pro ni první velkou výzvou. Mohl by ji totiž vyšvihnout na vysněné pracovní místo mim bulvární oddělení. Audrey vystudovala vysokou školu, ale zatím jí k ničemu není a životem se spíše plácá. Článek čtenáři přijmou přímo skvěle, a tak se Audrey rozhodne z toho vytěžit ještě více a konečně posunout svoji kariéru. Její šéf jí zakáže se do toho více plést, ale Audrey cítí příležitost, a tak jedná na vlastní pěst. Chce navštívit manžela Natalie a pokusit se zjistit něco víc. Později se spolu s ní objevujeme opět na stejném místě - v chatách Shanamore - kam ji její vyšetřování zavede.

Na knížku jsem se hodně těšila a ze začátku mě docela dost vtáhla do děje. Bohužel to ale trvalo jen chvilku a zbytek knihy jsem dočítala spíše, abych věděla, jak to dopadne a jestli ještě nepřijde něco "wow". Námět je to zajímavý, ale těšila jsem se, že to bude o něco tajemnější a napínavější. Doufala jsem, že autorka hlavně více rozebere svět sociálních sítí a technologií a kam až člověka můžou dostat. Z toho je ale v příběhu velice málo. 

Víš, kdo se dívá, je podle mě navíc docela předvídatelná, což mě mrzí, protože v thrillerech miluju, když skoro do poslední stránky nevím, jak to bylo. Za mě spíše průměrný thriller, který neurazí, ani nenadchne. Přečtení úplně nelituju a ráda knihu k přečtení doporučím. Není to úplná ztráta času, ale asi nečekejte pořádný thriller, jinak možná hrozí, že budete trochu zklamaní, jako já. 





Autor: Catherine Ryan Howard
Název: Víš, kdo se dívá?
Originální název: Rewind
Žánr: thriller
Vydáno: Cosmopolis, 2020
Překlad: Petr Kotouš
Počet stran: 360
Mé hodnocení: 3/5


Kniha mi byla k recenzi zaslána nakladatelstvím Metafora, děkuji.

Alena Mornštajnová, Slepá mapa - audioverze


Dobrosrdečná a výřečná babička Anna, houževnatá matka Alžběta a zadumaná dcera Anežka. To jsou hlavní hrdinky knihy Slepá mapa, která je jednoduše o životě a dějinách, jak už to tak u knih Aleny Mornštajnové bývá. Slepá mapa je příběh tří gereací žen z nichž má každá úplně jinou povahu, ale všechny si musí zkusit různé rány osudu.

Anna žije v pohraničí i se svým manželem Antonínem, kterého si vzala proti vůli svých rodičů a který se bohužel vrátí z první světové války raněný. Mají spolu dvě dcery a syna.  Později se musí sama prát se zdravím kvůli tuberkulóze.

Alžbětu pro změnu zasáhne druhá světová válka a zabrání sudet německou armádou, kvůli kterému musí opustit svůj domov a uprchnout. Prožije vztah s českým němcem Hansem, který ale ztroskotá a situace jí přinese ne moc vydařené manželství. Později se ale dočká i vlastního bydlení a nového vztahu a rodiny.

Anežka zase žije ve svým manželem v dobách komunismu. Napřímo se setká z StB a kvůli událostem, které bohužel tak trochu dala od pohybu ona sama má výčitky svědomí. Pracuje jako zdravotní sestra, aby měla alespoň trochu pocit, že má její život smysl. 

Líbí se mi, jak jsou postavy přirozené. Nenajdete tady žádné pouze kladné nebo pouze záporné postavy, protože každý má nějaké své chyby a snaží se proplouvat životem tak, jak umí. Autorka má vždy propracovanou psychologii postav, což vždycky dokážu ocenit. Každopádně klidně tady mohla jít ještě víc do hloubky, mě by to určitě zajímalo a jistě by se mi četlo ještě lépe, kdybych postavy znala podrobněji. Alena Mornštajnová na tom každopádně pracuje a v dalších knihách jsou charaktery postav lepší a lepší. 

Slepá mapa je autorčina prvotina, takže mi přišla o něco slabší, než třeba Hana nebo Tiché roky, ale to je pochopitelné a naopak jsem moc ráda, že můžu sledovat, jak se autorka u každé knihy v psaní zlepšuje. :) Slepá mapa mi přišla malinko roztahaná a bavily mě spíše části o Anně a Alžběte. Poslední část o Anežce už mě až tolik nezaujala, i když to je právě ta postava, která celý příběh vypráví a její linka má být asi právě ta nejzajímavější. Dokonce si troufám říct, že mě místy až nudila, což mě mrzelo.

Každopádně i když jsem na Slepé mapě našla mínusy a trvalo mi dýl si ji doposlechnout kvůli, pro mě méně zajímavé, poslední části, pořád je to příjemné čtení a moc dobře mi sedí autorčin styl psaní. Vždycky mám při všech jejích knihách od pocit, jako by mi příběh vyprávěla maminka nebo babička, protože jako čtenář nahlédnu do dějin přímo zevnitř konkrétní rodiny a více porozumím tomu, jaká daná doba byla. 

Audioverze je moc povedená, OneHotBook to snad ani jinak neumí. Opět příjemná hudba mezi kapitolami a výborný výběr interpreta v podobě Veroniky Gajerové, která se hlasem na toto vyprávění dokonale hodila a příběhu určitě přidala něco navíc. Moc ráda doporučím


Autor: Alena Mornštajnová
Název: Slepá mapa
Žánr: román
Nakladatelství: Host, 2018
Vydavatel audioverze: OneHotBook, 2019
Počet stran: 396
Délka audioknihy: 13 hodin 4 minuty
Interpret audioknihy: Veronika Gajerová
Mé hodnocení: 4/5

Poslechněte si ukázku. :)


Kniha mi byla k recenzi zaslána v audio verzi e-shopem Audiolibrix, děkuji.

Můj profil na Databazeknih.cz

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
POKUD SI KNIHU CHCETE KOUPIT NEBO SI K NÍ ZJISTIT
JINÉ INFORMACE, STAČÍ KLIKNOUT NA BANER.

Slepá mapa

Julie Caplin, Cukrárna v Paříži

 

Nina Hadleyová má skoro třicet a ještě neví, co bude dělat, až vyroste. Zkusila několik zaměstnání, ale u ničeho zatím nevydržela. Naposledy se živila jako servírka, ale restauraci, kde pracovala, právě zavřeli, takže má zrovna na práci akorát upéct sem tam něco do rodinné farmářské kavárny, což není žádné vzrůšo. Obyčejné dorty pro turisty ji už nebaví, takže tápe a přemýšlí, co se svým životem dál.

Najednou se ale naskytne nabídka odjet do Paříže a pomáhat s cukrářským kurzem. Zní to jako sen! Háček je v tom, že kurz vede kamarád bratra Niny, Sebastian. V minulosti od něj zažila velké zklamání, když se do něj zamilovala a on její city neopětoval. A od té doby ho neviděla a nemá ho příliš v lásce. Sebastian je na tom podobně a není z této možnosti moc nadšený. Má sice nohu v sádře a chodí o berlích, takže pomocníka opravdu potřebuje, ale v Ninu vůbec nevěří. Protože jí navíc moc nevěří ani vlastní rodina a je u všech pořád jen ta nejmladší sestřička, kterou chtějí všichni chránit a rozhodovat za ni, usmyslí si Nina, že všem dokáže, že umí být samostatná, a že tuhle výzvu zvládne.

Sebastian je sice na Ninu ze začátku pěkně hrubý, ale naštěstí si Nina najde přátele mezi účastníky kurzu v cukrárně. Nina má sice plné ruce práce, protože jí toho Sebastian naloží víc, než si myslela, ale i tak si stihne užívat Paříž a dokonce s novými přáteli pracovat na něčem, co je pro Sebastiana zatím tajné, ale pokud se to podaří, bude to opravdu pecka! Ale co se stane, až se to všechno provalí? 

Cukrárna v Paříži je moc povedený oddechový román, který je přeslazený maximálně dobrotami z cukrárny, ale vůbec to není nějaká přepísknutá mega love story, což jsem dost ocenila. Romantiky je tam tak akorát, aby jste si ji užili, ale zároveň jí neměli po krk. Prostě ani moc, ani málo. Musím říct, že po thrillerech, které čtu asi nejvíc, pro mě tahle kniha byla krásně odpočinková. Je to už třetí kniha ze série Romantické útěky od stejné autorky. Ty předchozí dvě, Kavárna v Kodani a Pekárna v Brooklynu, jsem ještě nečetla, ale teď vím, že po nich určitě jednou sáhnu, až budu mít zase náladu na něco lehkého a oddechového, jako byla Cukrárna v Paříži. Knihy na sebe prý nijak nenavazují, takže mi vůbec nevadí, že jsem začala až Cukrárnou.

Příběh se moc krásně četl a moc jsem si oblíbila všechny postavy, nakonec i nabručeného Sebastiana. Navíc na mě úžasně dýchla atmosféra Paříže a úplně jsem se chvílemi zasnila a viděla se, jak po tomto kouzelném městě opět pobíhám a navíc k tomu objevím takovou hezkou a útulnou cukrárnu s božskými zákusky. Kniha čtenáře podle mě umí skvěle vtáhnout do děje a atmosféry. Pokud hledáte milé a lehké čtení, doporučuju! :)





Autor: Julie Caplin
Název: Cukrárna v Paříži
Originální název: The Little Paris Patisserie
Žánr: román
Vydáno: Cosmopolis, 2019
Překlad: Helena Matocha
Počet stran: 368
Mé hodnocení: 4/5


Kniha mi byla k recenzi zaslána nakladatelstvím Metafora, děkuji.

Carin Gerhardsen, Náledí


Jeanette a její milenec využívají ke svým tajným schůzkám auto. Nejlepší je samozřejmě zajet vždy někde za město, aby spolu mohli být sami a nepozorovaně. Třeba na lesní cestičku, na kterou sjedou vždy z hlavní cesty,  která vede kolem skalní strže.

Sandra je trošku v nesnázích, když nakoupí víc, než by měla a dost jí pomůže neznámý muž, který jí nabídne odvoz domů. 

Kerstin si potřebuje občas zavolat na linku bezpečí, protože přišla o manžela.  

Náledí není úplně klasický thriller, ale taky to není úplně obyčejná detektivka. Každopádně napětí tu nechybí. Všechny příběhy se odvíjí od jediné autonehody, která zamává s životy snad všech postav, které v knize najdeme. 

Líbí se mi, že i když nemá příběh těch postav až tak závratné množství, i tak se v nich lze trošku zamotat a je třeba opravdu dávat pozor, kdo je kdo. Autorka si s námi ze začátku trošku hraje, takže chviličku trvá, než některé postavy rozklíčujete, ale o to je čtení zajímavější. 

Kniha je od první po poslední stránku neskutečně napínavá. Tento žánr má občas tendenci v některých částech padat do nudy, ale Náledí se tomu naprosto vyhnulo, na každičké stránce se děje něco zajímavého. Je to pořádně zamotaný příběh se skvělými zvraty v ději, člověk pořád neví, na čem je. Navíc má kniha krátké kapitoly, takže i díky tomu se čte skoro sama.

Trošku mi trvalo, než jsem se přenesla přes to, jakou velkou náhodou se některé postavy znají a co je spojuje. Ano, svět je malý a náhody existují, ale tady mi toho přišlo až nějak moc. Jenomže je to knížka, tak jsem to prostě překousla a nenechala si tím příběh kazit.

Malinko mě zklamal závěr. Tak nějak jsem tipovala, kdo za tím vším bude, ale myslela jsem, že se pletu. No, bohužel. Doufala jsem, že bude závěr víc propracovanější, to je jediné mínus, které za mě v příběhu je.

Z děje bych asi nic víc neprozrazovala, protože by to byla škoda a myslím, že je nejlepší si knihu užít bez jakýchkoliv spoilerů. I přes ten konec, který bych raději jiný, to
nemění nic na tom, že je Náledí skvělá knížka! Navíc musím ještě vyzdvihnout moc povedenou obálku. Ta se mi opravdu líbí a výborně vystihuje atmosféru knížky. Pokud hledáte dobré čtení pro tyhle studené lednové dny, tak Náledí je na to jako dělané. 





Autor: Carin Gerhardsen (Švédsko)
Název: Náledí
Originální název: Det som göms i snö
Žánr: thriller
Vydáno: Metafora, 2019
Překlad: Helena Matocha
Počet stran: 376
Mé hodnocení: 4/5


Kniha mi byla k recenzi zaslána nakladatelstvím Metafora, děkuji.

Jonas Jonasson, Stojednaletý stařík, který se vrátil, aby zachránil svět - audioverze



Možná už znáte stoletého staříka, který v den svých narozenin vylezl z okna a zmizel z domova důchodců, a pak se úplnou náhodou dostal ke kufru peněz, kvůli kterým mu byli v patách jak policisté, tak i zloději, kteří kufr prvně ukradli. V druhé dějové lince knihy Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel jsme mohli se staříkem projít dějiny světa dvacátého století a společně s ním potkat třeba Harryho Trumana, Mao Ce-tunga, Churchilla, Stalina, de Gaulla nebo Kim Ir-sena.

V roce 2009, když kniha vyšla ve Švédsku, se hned stala hitem a následně byla přeložena do více než 40 jazyků. Krom toho byla také filmově zpracována, takže si to přímo říkalo o knižní pokračování, se kterým autor Jonas Jonasson přišel v roce 2018 a o rok později jsme se dočkali i překladu u nás.

Anna Ekberg, Ocejchovaná


Když se sedmnáctiletá Rebekka po autonehodě v africké Kampale, kde její otec pracuje, probere v nemocnici, má pocit, že přišla o všechno. Je jí sděleno, že její nenarozené dítě a její matka nehodu nepřežili. Trvá několik let, než se sama Rebekka dá natolik dohromady, aby mohla alespoň trochu normálně v životě fungovat. Afrika je pro ni nyní už minulostí. Je zpět v Dánsku, kde se narodila a pracuje jako realitní makléřka v Århusu.

Všechno se zdá být v pořádku, ale pak osud uštědří Rebece další ránu, a to agresivní typ rakoviny. Její jedinou nadějí je transplantace kostní dřeně. Je tak donucena ozvat se svému svému jedinému příbuznému. Buňky jejího otce, se kterým dlouho nebyla v kontaktu, však použít nejde. Za to se ale Rebekka od otce dozvídá, že tehdy dávno v Africe její dítě nezemřelo. A tak začíná její strastiplná cesta zpět do Afriky. Spíše než za svým vyléčením se žene za tím, aby našla a konečně poznala svoji osmnáctiletou dceru a dohnala v mateřství, co se dá.