Julie Caplin, Cukrárna v Paříži

 

Nina Hadleyová má skoro třicet a ještě neví, co bude dělat, až vyroste. Zkusila několik zaměstnání, ale u ničeho zatím nevydržela. Naposledy se živila jako servírka, ale restauraci, kde pracovala, právě zavřeli, takže má zrovna na práci akorát upéct sem tam něco do rodinné farmářské kavárny, což není žádné vzrůšo. Obyčejné dorty pro turisty ji už nebaví, takže tápe a přemýšlí, co se svým životem dál.

Najednou se ale naskytne nabídka odjet do Paříže a pomáhat s cukrářským kurzem. Zní to jako sen! Háček je v tom, že kurz vede kamarád bratra Niny, Sebastian. V minulosti od něj zažila velké zklamání, když se do něj zamilovala a on její city neopětoval. A od té doby ho neviděla a nemá ho příliš v lásce. Sebastian je na tom podobně a není z této možnosti moc nadšený. Má sice nohu v sádře a chodí o berlích, takže pomocníka opravdu potřebuje, ale v Ninu vůbec nevěří. Protože jí navíc moc nevěří ani vlastní rodina a je u všech pořád jen ta nejmladší sestřička, kterou chtějí všichni chránit a rozhodovat za ni, usmyslí si Nina, že všem dokáže, že umí být samostatná, a že tuhle výzvu zvládne.

Sebastian je sice na Ninu ze začátku pěkně hrubý, ale naštěstí si Nina najde přátele mezi účastníky kurzu v cukrárně. Nina má sice plné ruce práce, protože jí toho Sebastian naloží víc, než si myslela, ale i tak si stihne užívat Paříž a dokonce s novými přáteli pracovat na něčem, co je pro Sebastiana zatím tajné, ale pokud se to podaří, bude to opravdu pecka! Ale co se stane, až se to všechno provalí? 

Cukrárna v Paříži je moc povedený oddechový román, který je přeslazený maximálně dobrotami z cukrárny, ale vůbec to není nějaká přepísknutá mega love story, což jsem dost ocenila. Romantiky je tam tak akorát, aby jste si ji užili, ale zároveň jí neměli po krk. Prostě ani moc, ani málo. Musím říct, že po thrillerech, které čtu asi nejvíc, pro mě tahle kniha byla krásně odpočinková. Je to už třetí kniha ze série Romantické útěky od stejné autorky. Ty předchozí dvě, Kavárna v Kodani a Pekárna v Brooklynu, jsem ještě nečetla, ale teď vím, že po nich určitě jednou sáhnu, až budu mít zase náladu na něco lehkého a oddechového, jako byla Cukrárna v Paříži. Knihy na sebe prý nijak nenavazují, takže mi vůbec nevadí, že jsem začala až Cukrárnou.

Příběh se moc krásně četl a moc jsem si oblíbila všechny postavy, nakonec i nabručeného Sebastiana. Navíc na mě úžasně dýchla atmosféra Paříže a úplně jsem se chvílemi zasnila a viděla se, jak po tomto kouzelném městě opět pobíhám a navíc k tomu objevím takovou hezkou a útulnou cukrárnu s božskými zákusky. Kniha čtenáře podle mě umí skvěle vtáhnout do děje a atmosféry. Pokud hledáte milé a lehké čtení, doporučuju! :)





Autor: Julie Caplin
Název: Cukrárna v Paříži
Originální název: The Little Paris Patisserie
Žánr: román
Vydáno: Cosmopolis, 2019
Překlad: Helena Matocha
Počet stran: 368
Mé hodnocení: 4/5


Kniha mi byla k recenzi zaslána nakladatelstvím Metafora, děkuji.

Carin Gerhardsen, Náledí


Jeanette a její milenec využívají ke svým tajným schůzkám auto. Nejlepší je samozřejmě zajet vždy někde za město, aby spolu mohli být sami a nepozorovaně. Třeba na lesní cestičku, na kterou sjedou vždy z hlavní cesty,  která vede kolem skalní strže.

Sandra je trošku v nesnázích, když nakoupí víc, než by měla a dost jí pomůže neznámý muž, který jí nabídne odvoz domů. 

Kerstin si potřebuje občas zavolat na linku bezpečí, protože přišla o manžela.  

Náledí není úplně klasický thriller, ale taky to není úplně obyčejná detektivka. Každopádně napětí tu nechybí. Všechny příběhy se odvíjí od jediné autonehody, která zamává s životy snad všech postav, které v knize najdeme. 

Líbí se mi, že i když nemá příběh těch postav až tak závratné množství, i tak se v nich lze trošku zamotat a je třeba opravdu dávat pozor, kdo je kdo. Autorka si s námi ze začátku trošku hraje, takže chviličku trvá, než některé postavy rozklíčujete, ale o to je čtení zajímavější. 

Kniha je od první po poslední stránku neskutečně napínavá. Tento žánr má občas tendenci v některých částech padat do nudy, ale Náledí se tomu naprosto vyhnulo, na každičké stránce se děje něco zajímavého. Je to pořádně zamotaný příběh se skvělými zvraty v ději, člověk pořád neví, na čem je. Navíc má kniha krátké kapitoly, takže i díky tomu se čte skoro sama.

Trošku mi trvalo, než jsem se přenesla přes to, jakou velkou náhodou se některé postavy znají a co je spojuje. Ano, svět je malý a náhody existují, ale tady mi toho přišlo až nějak moc. Jenomže je to knížka, tak jsem to prostě překousla a nenechala si tím příběh kazit.

Malinko mě zklamal závěr. Tak nějak jsem tipovala, kdo za tím vším bude, ale myslela jsem, že se pletu. No, bohužel. Doufala jsem, že bude závěr víc propracovanější, to je jediné mínus, které za mě v příběhu je.

Z děje bych asi nic víc neprozrazovala, protože by to byla škoda a myslím, že je nejlepší si knihu užít bez jakýchkoliv spoilerů. I přes ten konec, který bych raději jiný, to
nemění nic na tom, že je Náledí skvělá knížka! Navíc musím ještě vyzdvihnout moc povedenou obálku. Ta se mi opravdu líbí a výborně vystihuje atmosféru knížky. Pokud hledáte dobré čtení pro tyhle studené lednové dny, tak Náledí je na to jako dělané. 





Autor: Carin Gerhardsen (Švédsko)
Název: Náledí
Originální název: Det som göms i snö
Žánr: thriller
Vydáno: Metafora, 2019
Překlad: Helena Matocha
Počet stran: 376
Mé hodnocení: 4/5


Kniha mi byla k recenzi zaslána nakladatelstvím Metafora, děkuji.

Jonas Jonasson, Stojednaletý stařík, který se vrátil, aby zachránil svět - audioverze



Možná už znáte stoletého staříka, který v den svých narozenin vylezl z okna a zmizel z domova důchodců, a pak se úplnou náhodou dostal ke kufru peněz, kvůli kterým mu byli v patách jak policisté, tak i zloději, kteří kufr prvně ukradli. V druhé dějové lince knihy Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel jsme mohli se staříkem projít dějiny světa dvacátého století a společně s ním potkat třeba Harryho Trumana, Mao Ce-tunga, Churchilla, Stalina, de Gaulla nebo Kim Ir-sena.

V roce 2009, když kniha vyšla ve Švédsku, se hned stala hitem a následně byla přeložena do více než 40 jazyků. Krom toho byla také filmově zpracována, takže si to přímo říkalo o knižní pokračování, se kterým autor Jonas Jonasson přišel v roce 2018 a o rok později jsme se dočkali i překladu u nás.

Anna Ekberg, Ocejchovaná


Když se sedmnáctiletá Rebekka po autonehodě v africké Kampale, kde její otec pracuje, probere v nemocnici, má pocit, že přišla o všechno. Je jí sděleno, že její nenarozené dítě a její matka nehodu nepřežili. Trvá několik let, než se sama Rebekka dá natolik dohromady, aby mohla alespoň trochu normálně v životě fungovat. Afrika je pro ni nyní už minulostí. Je zpět v Dánsku, kde se narodila a pracuje jako realitní makléřka v Århusu.

Všechno se zdá být v pořádku, ale pak osud uštědří Rebece další ránu, a to agresivní typ rakoviny. Její jedinou nadějí je transplantace kostní dřeně. Je tak donucena ozvat se svému svému jedinému příbuznému. Buňky jejího otce, se kterým dlouho nebyla v kontaktu, však použít nejde. Za to se ale Rebekka od otce dozvídá, že tehdy dávno v Africe její dítě nezemřelo. A tak začíná její strastiplná cesta zpět do Afriky. Spíše než za svým vyléčením se žene za tím, aby našla a konečně poznala svoji osmnáctiletou dceru a dohnala v mateřství, co se dá. 

Alena Mornštajnová, Tiché roky


V knize Tiché roky od začátku sledujeme dvě hlavní postavy. Vyprávění je tedy svým způsobem rozděleno na dvě části - na příběh Bohdany a příběh Svatopluka. Brzy pochopíte, že se tyto příběhy dost prolínají a prolínat budou čím dál víc. Bohdana, tichá a zamlklá dívka je totiž dcera Svatopluka. Bohužel spolu ale nemají úplně výborný vztah a celý příběh právě postupně odkrývá, proč tomu tak je. Překvapí vás, jak moc hluboké kořeny může mít to, proč si ke své dceři nedokážete najít tu správnou láskyplnou cestu a co vše za tím může být. 

První linka začíná právě u Bohdany, je vyprávěná -ich formou a sledujeme v ní příběh od dětství Bohdany až po dospělost a to, jak ji ovlivňuje odtažitost jejího otce na cestě jejím životem. Spolu s nimi žije ještě Běla, druhá manželka Svatopluka a nevlastní matka Bohdany, a alespoň ta jí dává určitý pocit lásky a porozumění.

Yrsa Sigurðardóttir, Katarze


Už potřetí se díky Yrse Sigurðardóttir setkáváme s detektivem Huldarem a dětskou psycholožkou Freyjou, abychom sledovali řešení dalšího zapeklitého případu. Tentokrát Freyja & Huldar naráží na nyní dost aktuální téma šikany. 

Puberťačku Stellu, která pracuje v kině, tam pozdě večer napadne neznámý člověk v masce Dark Veidera. Brutálně jí ublíží a polomrtvou odtáhne z kina pryč. Během celé akce z jejího mobilu rozesílá videa jejím přátelům na Snapchat, což samozřejmě neunikne policii. Rozbíhá se pátrání, během kterého Huldar a Freyja zjišťují, že Stella vůbec nebyla andílek a společně se svými kamarádkami si ráda vyhledávala oběti, kterým ubližovala, aby se pobavila.