Evžen Boček, Aristokratka u královského dvora - audioverze

 

Aristokratka je prostě boží. Tuším, že jste o ní každý aspoň jednou slyšeli. Já ji úplně miluju a Evžen Boček nedávno napsal už pátý díl - Aristokratka u královského dvora. Opět se můžete těšit na pořádnou dávku zábavy s aristokratkou Marií Kostkovou, její matkou Vivien, otcem Františkem, a také samozřejmě se všemi zaměstnanci zámku Kostka. Rodina Kostků na zámku žije od té doby, co jim byl vrácen jako jejich rodové sídlo, ale i když jsou to aristokraté, bizarní situace sypou z rukávu

Karin Krajčo Babinská, Hvězdy na cestě


Igorovi je šedesát tři a je známým a úspěšným hercem
, což o sobě moc dobře ví a podle toho se také tak chová. Má sobeckou povahu a soustředí se celý život hlavně na sebe, takže kvůli tomu zanedbává problémy ostatních, hlavně blízkých ze své rodiny.

Jednoho dne ho překvapí zpráva, že zemřela jeho matka Marta a on má přiletět na Krétu, kde prožila podstatnou část svého života, aby vyřídil pozůstalost. S matkou se neviděl šestnáct let, takže se odcizili. Navíc má jako skvělý herec spoustu práce, která pro něj znamená hodně, proto se mu nikam letět nechce. Nakonec se sobecky (jak jinak) rozhodne, že si tuto cestu spojí s dovolenou u moře, kterou si dlouho nedopřál a na místě se setkává také z jeho dcerou Vandou, která sem přiletěla také kvůli smrti Marty, své babičky. Vanda je známá spisovatelka a moderátorka. Její manželství i celkově ona sama působí velice šťastně a až dokonale, což ovšem ve skutečnosti, jak už to tak bývá, není. Igor po nějakém čase pocítí, že je Vanda nešťastná, a to nejenom kvůli následkům své nehody z dětství, takže můžeme mimo jiné sledovat zajímavě se vyvíjející příběh otce a dcery, jak k sobě znovu nachází cestu, která se jim v minulosti ztratila.

Kromě Igora a Vandy poznáme i další postavy - Vandinu matku Terezu, manžela Adama, babičku Martu a její přátele z Kréty nebo třeba pianistu Matea. Všechny postavy mají něco do sebe a moc se mi líbily. Občas se u knih setkávám s tím, že jsou postavy hodně plytké, ale tady jsem měla možnost každou postavu pořádně poznat a ať už má každá postava vlastnosti jaké chce, svým způsobem mi každá byla něčím sympatická. 

Celý příběh je krásně poskládaný. Je poznat, že má za sebou Karin studia režie, a také nějaké scénáře, protože píše opravdu krásně a dokáže přesně vyjádřit to, co chce čtenářům "ukázat". Moc se mi líbí hlavní myšlenka knihy Každý má svůj příběh, jen ho nikdy nevidíme celý.“ Naprosto to knihu vystihuje. Spisovatelka nám krásně kousek po kousku příběhy postav z knihy odkrývá, takže na začátku si o každé postavě myslíte úplně něco jiného, než na konci, kdy se o jejich životech dozvíte více detailů. 

Knížku jsem přečetla docela rychle, protože se čte úplně sama, člověk si u ní odpočine, i když příběh není taková ta lehounká oddychovka, je to kniha s dobrou myšlenkou. Knížku moc ráda doporučuju. Od Karin jsem četla už všechny její tři knihy a její styl psaní velice sedí. Už její první beletrie Za sny byla skvělá kniha a Hvězdy na cestě jsou ještě lepší, takže moc doufám a těším se, že to nebyla od Karin poslední kniha, protože je znát, že se jen a jen zlepšuje.




Autor: Karin Krajčo Babinská
Název: Hvězdy na cestě
Žánr: román
Vydáno: CPress, 2020 
Počet stran: 304
Mé hodnocení: 4/5


Recenzní výtisk poskytlo Nakladatelství Albatros Media, děkuji.

Amira Keidar, Lalečka

 

Lalečka, panenka. Tak říkají malé holčičce Ráchel, která se narodila v roce 1941 židovském ghetuu v Polsku. Její rodiče Jacob a Zippa se snaží v této nelehké době přežít, jak to jen jde a jsou schopni udělat cokoliv, aby před osudem židů za druhé světové války zachránili alespoň svoji malou Lalečku, pokud nedokážou zachránit sami sebe.

Příběh je založený na pravdivých událostech. V roce 2003 umírala Ráchel, přítelkyně matky autorky Amiry Keidar. Ráchel jim předala svůj deník, ve kterém její matka Zippa popsala období, kdy němci likvidovali polské ghetto Siedlce asi 90 km od Varšavy, a ona se musela se svojí malou dcerkou schovávat v podkroví. Amiru tento deník velice zaujal a a rozhodla se, že chce, aby příběh, ve kterém matka dělá vše pro to, aby zachránila své dítě, znali i ostatní. V roce 2007 se Amira rozhodla navštívit Polsko a postupně kousíček po kousíčku dala dohromady tuto knihu.

Celý příběh v knize vypráví střídavě tři ženy, dlouholeté kamarádky od dětství - Irena, Zippa a Sofia. Dozvíme se tak spoustu detailů z různých úhlů pohledu a z různých míst. Tyto tři ženy se od malička přátelily, i když měla každá jiné náboženství. Jejich přátelství jim vydrželo až do dospělosti, i když se jejich cesty později trošku rozešly. Situace v zemi je ale opět svedla dohromady.

Jednoho dne je Zippa už z likvidace ghetta takzoufalá, že se rozhodne vyhledat své přítelkyně, aby jim s těžkým srdcem, ale s vědomím toho, že je to to jediné, co může dělat, předala své dítě a poprosila je, aby se o něj postaraly. Ženy se holčičky ujmou, protože je to pro ni momentálně jediná šance. Sledujeme tak život malého děvčátka za války, které to nemá vůbec jednoduché. Místy mi bylo holčičky neskutečně líto, protože i když se Ráchel snažilo spoustu lidí pomoci, stejně se musela stěhovat z místa na místo, z nichž žádné nebyl ten pravý domov. Jako malá musela snášet věci, které by jistě byly těžké i pro dospělého člověka a moc ji obdivuju, jak to všechno zvládla, i když to na ni muselo zanechat následky.

Lalečka není klasická kniha o druhé světové válce, tady nenarazíte na koncentrační tábory. Přijde mi, že posledních několik let se z knihami z koncentračních táborů roztrhl pytel a všechny knihy s touto tématikou jsou velice podobné. Určitě tím příběhy lidí, kteří tyto knihy píšou, nechci nijak zlehčovat, nicméně Lalečka se mi četla dobře právě proto, že ač je to kniha z období druhé světové války, je jiná než ostatní. Věnuje se těžkostem tohoto období zase trochu z druhé strany. Bylo samozřejmě určitě velice těžké se snažit přežít v koncentračním táboře, ale moc knih už se nevěnuje tomu, jak těžké pro židy bylo přežít i tam venku a co vše tím riskovali nejen oni, ale kdokoliv, kdo jim jen malinko pomohl nebo o nich třeba jen věděl, i když jim napřímo nepomáhal. 

Pokud vás zajímá tématika druhé světové války, Lalečku určitě můžu doporučit. Není to pohádka a nedopadne ani dobře, ani špatně, je to opravdu kniha ze života, který se občas opravdu s člověkem nemazlí, a který nabízí jak příjemné a radostné věci, tak i pravý opak. 




Autor: Amira Keidar
Název: Lalečka
Originální název: Lalechka
Žánr: román
Vydáno: Cosmopolis, 2020 
Překlad: Světlana Pavlíková
Počet stran: 286
Mé hodnocení: 4/5


Recenzní výtisk poskytl Nakladatelský dům Grada, děkuji.

Josie Silver, Dva v srdci


Lydia Bird žije tak trochu dva životy. Po tom, co její snoubenec tragicky zemřel kvůli autonehodě, se snaží fungovat jak jen může. S Freddiem jsou spolu už od střední školy. Myslela si, že jejich láska bude věčná a nemůže ji nic zničit, ale bohužel se pletla a po Freddieho smrti zůstala sama.

Lydii hodně jí pomáhá její matka a sestra, ale Freddie jí pořád hodně chybí. Pak ale najde způsob, jak se s ním opět setkávat a začne Freddieho navštěvovat ve světe, kde můžou být zase spolu a užívat si každodenních radostí a společně strávených chvil, včetně společného cestování nebo plánování svatby. Myslí si, že je zase šťastná, ale samozřejmě později v koutku duše cítí, že to tak není správně. 

Dva světy brzy začnou Lydii unavovat a postupně přijde na to, že útěky do světa za Freddiem nejsou řešením a musí se holt poprat s opravdovým světem. Brzy přijde na to, že má kolem sebe skvělé lidi a také jí další do cesty teprve přijdou, takže se postupně učí být šťastná i bez Freddieho a přichází na to, že i když je to těžké, půjde to. Tím, že skončil život Freddieho, totiž nekončí život jí.

Kniha Dva v srdci je oddechový román, které čtu opravdu málokdy, ale občas je prostě potřeba odbočit od thrillerů, které naopak čtu až moc. U knihy jsem si hezky odpočinula, není to náročné čtení a čte se příjemně. Upřímně jsem čekala trochu více, ale asi to je spíše tím, že nejsem na tento žánr tolik zvyklá. Občas se u knihy i hezky zasmějete, například část s tichým randem mě dost pobavila.

Moc se mi ale líbilo, jak autorka provedla čtenáře různými fázemi truchlení po blízké osobě, kterou hlavní postava ztratila. Všechno je dost opravdové a autorka nezabíhá do nějakých nereálných věcí. Všechny postavy jsou obyčejní lidí žijící svůj život, nenajdeme tu žádné prince na bílém koni, ani stoprocentně dokonalé sourozence nebo kamarády. Každý má své malé vady a své starosti. A i když Lydia utíká do jiného světa za Freddiem, nečekejte určitě nějaké sci-fi nebo fantasy, autorka to vymyslela velice šikovně, což mě potěšilo, protože jsem se trochu bála, že to sklouzne tam, kam nemá. 

Jestli hledáte příjemné oddechové čtení třeba teď na Vánoce, určitě nešlápnete vedle, když po této knížce sáhnete. :)




Autor: Josie Silver
Název: Dva v srdci
Originální název: The two lives of Lydia Bird
Žánr: román
Vydáno: Cosmopolis, 2020 
Překlad: Michaela Martinová
Počet stran: 375
Mé hodnocení: 3/5


Recenzní výtisk poskytl Nakladatelský dům Grada, děkuji.

Alena Mornštajnová, Hotýlek - audioverze


Hotýlek je už trošku starší kniha mé oblíbené autorky Aleny Mornštajnové. V této knize nás autorka zavede do minulého století a pokryje ho příběhem jedné rodiny skoro celé. Jedná se o další rodinnou ságu, jak jsme u autorky zvyklí. Já tohle naprosto miluju a přijde mi velice zajímavé číst o osudech obyčejné rodiny zasazených do dějin naší země, třeba do doby protektorátu, mezi válkami nebo za komunismu. Moc se mi líbí, že se autorka vždy soustředí na běžný život obyčejných lidí a historie není hlavním tématem, ale samozřejmě se lidí a rodin dotýká a tak nám danou dobu příběh hezky vykresluje.

Hlavní postavou tohoto příběhu je Václav Mánes, jehož děda Leopold vlastní malý hotýlek za městem, který slouží jako rekreační středisko, ale jehož návštěvníky jsou také dobře postavení manželé se svými milenkami. 

Narození Václava se neodehrává za příliš veselých okolností. Narodí se zrovna v den vypálení Lidic a jeho tatínka zastřelí Němci, když vyběhne hledat pomoc rodící manželce. Ani po narození se Václavovi neodvíjí život moc příznivě. V některých recenzích jsem četla odvyprávěný skoro celý život Václava, ale myslím si, že je to škoda, proto více prozrazovat nechci, ale při čtení se určitě událostmi kolem Václava a jeho rodiny nebudete nudit. Román má dost postav, ale jsou lehce zapamatovatelné, protože je každá postava něčím charakteristická, ať už vlastnostmi, svým příběhem nebo tím, odkud pochází. Možná se budu opakovat, ale Alena Mornštajnová má neskutečně skvělou schopnost vyprávět a její knihy mě vždycky pohltí a tady tomu nebylo jinak.

Jednotlivé kapitoly Hotýlku mají v názvu verše od Jaroslava Seiferta z básně Píseň o rodné zemi (Zhasněte světla), což mě opravdu zaujalo. Většinou u knih názvům kapitol nevěnuju větší pozornost, často jsou kapitoly jen očíslované, ale tady jsem se na každý název kapitoly těšila a přišlo mi to opravdu jako dobrý nápad. 

Audioverze mi přišla moc povedená, snad jako vždycky u OneHotBook. Jaromír Dulava jako interpret pro tuto knihu hodně sedl a moc hezky dokreslil atmosféru knihy. Čtení je čtení, ale pořád si stojím za tím, že dobře zpracovaná audiokniha knížku vždycky ještě posune o level výš. :)

Možná by se mi kniha líbila ještě daleko více a dala bych i 5 hvězd, kdybych knihy od Mornštajnové nebrala na přeskáčku. I když jsem to ale nevzala postupně, pořád vnímám to, jak se Alena Mornštajnová každou knihou zlepšuje, takže se už teď moc těším na její další díla. :) 

Pokud by vás zajímaly mé recenze na všechny knihy pro dospělé od Aleny Mornštajnové, najdete je tady.


Autor: Alena Mornštajnová
Název: Hotýlek
Žánr: román
Nakladatelství: Host, 2015
Vydavatel audioverze: OneHotBook, 2018
Počet stran: 319
Délka audioknihy: 9 hodin 55 minut
Interpret audioknihy: Jaromír Dulava
Mé hodnocení: 4/5

Poslechněte si ukázku. :)

Kniha mi byla k recenzi zaslána v audio verzi e-shopem Audiolibrix, děkuji.

Můj profil na Databazeknih.cz

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
POKUD SI KNIHU CHCETE KOUPIT NEBO SI K NÍ ZJISTIT
JINÉ INFORMACE, STAČÍ KLIKNOUT NA BANER.

Hotýlek

Lisa Regan, Mizející dívky

Detektiv Josie Quinnová má své démony z minulosti, kteří ji pořád trochu děsí, ale má silnou povahu a nebojí se s čímkoliv poprat. Její strachy z minulosti zná jen její manžel Ray, se kterým je ale právě v rozvodovém řízení. Snoubenec Luke o nich neví, ale je pro ni důležitou podporou v přítomnosti, protože Josie právě nedávno v práci suspendovali.

Když celé městečko Denton hledá sedmnáctiletou Isabelle Colemanovou, Josie je z pátrání kvůli své suspendaci vyšachovaná. To jí ale i tak nezabrání v tom, aby se do případu pletla, není totiž zvyklá sedět a nic nedělat, a navíc je ve své práci opravdu hodně dobrá. 

Vše, co zatím policie našla, je mobilní telefon Isabelle a úplně jiná dívka June Spencerová, o které ani netušili, že ji mají hledat. Josie bere pátrání do svých rukou a objevuje záhadné jméno Ramona, což jí dává vodítka k věcem, které Isabelle a June spojují. Dostane se tím také k jednomu staršímu případu únosu, který ale policie uzavřela jako smyšlený a odložila ho. Josie je čím dál divnější, že nikdo kromě ní o vyřešení případu Isabelle Colemanové nestojí. Potřebuje včas přijít na to, co se to kolem případů únosů dívek děje.

Tentokrát půjdu asi trochu proti proudu. Četla jsem totiž na tuto knihu samé skvělé recenze, má výborné hodnocení. Mě ale bohužel moc nenadchla. Mám za sebou už mnoho thrillerů a miluju, když jsou napínavé od začátku do konce. U Mizejících dívek mi to malinko chybělo. Celý příběh mi přišel tak nějak utahaný, postavy mi byly hodně nesympatické a přišly mi takové nijaké. Chybělo mi zde napětí. Není to špatně napsaná kniha a řeší docela dost zajímavé téma, které mě bavilo, ale další díly této série si zřejmě nechám ujít, protože mi autorka moc nesedla. Nicméně tři hvězdy z pěti u mě kniha má a ráda doporučím k přečtení. Myslím, že existují daleko lepší thrillery, ale Mizejícími dívkami si radost z čtení nezkazíte, takže je určitě zkuste.




Autor: Lisa Regan
Název: Mizející dívky
Originální název: Vanishing Girls
Žánr: thriller
Vydáno: Cosmopolis, 2020 
Překlad: Kateřina Elisová
Počet stran: 384
Mé hodnocení: 3/5


Recenzní výtisk poskytl Nakladatelský dům Grada, děkuji.