Favel Parrett, A v srdci láska


Je rok 1980 a v Praze vyrůstá desetiletý Luděk. Jeho maminka odjela na turné s Černým divadlem a Luďka má tak dočasně na starost jeho babička.

Ve stejné době, ale na druhé straně světa, v Melbourne v Austrálii, vyrůstá Luďkova sestřenka Malá liška, která tu žije se svým dědečkem a babičkou, což jsou čeští emigranti. 

Eva a Máňa jsou sestry, které v roce 1938 rozdělila válka. Obrátila jim životy vzhůru nohama a nerozlučné sestry skončily každá na jiném konci světa, protože Máňa se musela zachránit emigrací do neznáma. Na začátku knihy se sestry setkávají, protože Máňa se svým mužem přijede na návštěvu do Československa, kam jezdí velice málo, protože je cesta dost nákladná. Hned tady narazíme na spoustu hezkých a dojemných chvilek, ale také na rozdíly mezi životy obou sester. 

Příběh trochu skáče z jedné dějové linky do druhé, od jedné postavy k další a čtenář může mít trochu problém se zorientovat. Některé věci se vám spojí zřejmě až na konci knihy. Mně osobně ale toto v knihách vůbec nevadí a jsem na to docela zvyklá, někdy to dokonce spíše vítám, protože mi pak přijde čtení zajímavější. 

Knížka je odpočinková, milá, pohladí na duši. Je napsána opravdu poeticky. Za mě to nebylo vůbec špatné čtení a přečetla jsem knihu docela rychle. V knize mi dost chybělo podrobnější vykreslení doby kolem roku 1938 a později kolem roku 1980, aby to více dotvořilo atmosféru a čtenáře to více vtáhlo do děje. Mám ráda, když mě příběh vtáhne svými detaily natolik, že si připadám, jako bych byla přímo mezi postavami. Tady jsem si přišla jako hodně vzdálený pozorovatel. Nicméně došlo mi, že se autorka zřejmě chtěla spíše, než době, věnovat lásce jako takové. Píše o lásce sesterské, o lásce rodičovské i o lásce k vlasti, a to opravdu hezkým způsobem. Příběh byl schválně spíše upozaděn, abyste mohli vnímat právě lásku a její křehkost. 

Anotace tvrdí, že kniha je poklonou silným ženám, které všechno unesou a za všech časů udrží rodinná pouta. Doufala jsem, že o ženách zjistíme trochu více, dost věcí jde v příběhu jen tak po povrchu, ale jak už jsem zmiňovala výše, je to spíše záměr a máte tak prostor si příběh o to víc dotvořit vlastní fantazií. 

Pokud hledáte čtení, které vás pohladí po duši a nebude vás tahat nikam do hloubky, u této knihy jste na správném místě. Je lepší nemít od této knihy žádná velká očekávání, jako jsem měla já, když jsem si myslela, že to bude klasický rodinný příběh s detaily o rodinné historii, což není. Určitě si ji pak užijete daleko více. :) 



Autor: Favel Parrett
Název: A v srdci láska
Originální název: There Was Still Love
Žánr: román
Vydáno: Metafora, 2020 
Překlad: Slavěna Brownová
Počet stran: 216
Mé hodnocení: 3/5


Recenzní výtisk poskytl Nakladatelský dům Grada, děkuji.

Radka Třeštíková, Foukneš do pěny


Vladěně je 37 let, nesnáší svoje jméno a stejně jako její matka a babička má nepodařené manželství a komplikovaný vztah s dospělou dcerou. Právě vyrazila na road trip po Evropě s manželovým elektromobilem. Pryč od něj, od své matky, od své dcery, pryč od problémů. Potřebuje si vyčistit hlavu, ve které má pěkný chaos. Řeší křivdy z dětství, nemocnou dceru, záletného manžela i matku, která jí nikdy nepřestane vychovávat. Do toho všeho právě prožívá jakousi krizi středního věku, kdy si přijde nehezká a zbytečná. Situace řeší dost zmateně a nelogicky a chybí jí jakýkoliv nadhed. Ale taková prostě Vladěna je a v téhle knize si na to musíte zvyknout. 

I když se tvrdí, že Foukneš do pěny je dost jiná, než předchozí knihy autorky, tak já jsem až tak velký rozdíl nepociťovala. Ano, styl psaní autorky se tu trošičku změnil, používá více metafor a se čtenáři si dost hraje. Nicméně opět se setkáváme s ženskou hlavní postavou, která je hodně nevyrovnaná a řeší své problémy a těžkosti života, které se s ní táhnou už od dětství. Postavy Třeštíkové bohužel nejsou nikdy ani sympatické, ani vtipné, ani ničím zajímavé, alespoň pro mě ne. Většinou mám ke všem postavám z autorčiných knih spíše averzi a i když se opravdu moc snažím jejich chování pochopit, nedaří se mi to. 

Knihy od Radky Třeštíkové jsou podle mě typickým příkladem knihy s rozporuplným hodnocením. Jednoduše je jedna skupina lidí miluje a druhá ne. Ačkoliv patřím do druhé skupiny, i tak knihu doporučím, protože to určitě není žádný brak a to, jestli se vám bude líbit, si jednoduše musíte vyzkoušet sami, takže směle do toho. :) Podle mě kniha bude bližší spíše ženám, které jsou ve věku hlavní hrdinky, i když si myslím, že ani to není zárukou. Je to tak trochu sázka do loterie a zjistíte to až na konci. 

Co se týče zpracování audioverze, na tu mám jen samou chválu, povedla se moc hezky. Audio zpracování asi jako vždycky knize jen pomohlo. Naprosto mi zde seděla interpretka Jana Plodková, která Vladěnu zvládla skvěle a moc se mi k ní její hlas hodil. Pokud budete mít možnost, určitě zkuste knihu spíše v audioverzi, protože z ní budete mít daleko lepší zážitek. :)

Autor: Radka Třeštíková
Název: Foukneš do pěny
Žánr: román
Nakladatelství: Motto, 2020
Vydavatel audioverze: Voxi, 2020
Počet stran: 256
Délka audioknihy: 7 hodin 59 minut
Interpret audioknihy: Jana Plodková
Mé hodnocení: 2/5


Poslechněte si ukázku. :) 

Kniha mi byla k recenzi zaslána v audio verzi e-shopem Audiolibrix, děkuji.


. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Tuto knihu i jiné skvělé audioknížky si můžete koupit přímo na Audiolibrixu, na který vás přesměruje tento baner. :)

Foukneš do pěny

Evžen Boček, Aristokratka u královského dvora - audioverze

 

Aristokratka je prostě boží. Tuším, že jste o ní každý aspoň jednou slyšeli. Já ji úplně miluju a Evžen Boček nedávno napsal už pátý díl - Aristokratka u královského dvora. Opět se můžete těšit na pořádnou dávku zábavy s aristokratkou Marií Kostkovou, její matkou Vivien, otcem Františkem, a také samozřejmě se všemi zaměstnanci zámku Kostka. Rodina Kostků na zámku žije od té doby, co jim byl vrácen jako jejich rodové sídlo, ale i když jsou to aristokraté, bizarní situace sypou z rukávu

Karin Krajčo Babinská, Hvězdy na cestě


Igorovi je šedesát tři a je známým a úspěšným hercem
, což o sobě moc dobře ví a podle toho se také tak chová. Má sobeckou povahu a soustředí se celý život hlavně na sebe, takže kvůli tomu zanedbává problémy ostatních, hlavně blízkých ze své rodiny.

Jednoho dne ho překvapí zpráva, že zemřela jeho matka Marta a on má přiletět na Krétu, kde prožila podstatnou část svého života, aby vyřídil pozůstalost. S matkou se neviděl šestnáct let, takže se odcizili. Navíc má jako skvělý herec spoustu práce, která pro něj znamená hodně, proto se mu nikam letět nechce. Nakonec se sobecky (jak jinak) rozhodne, že si tuto cestu spojí s dovolenou u moře, kterou si dlouho nedopřál a na místě se setkává také z jeho dcerou Vandou, která sem přiletěla také kvůli smrti Marty, své babičky. Vanda je známá spisovatelka a moderátorka. Její manželství i celkově ona sama působí velice šťastně a až dokonale, což ovšem ve skutečnosti, jak už to tak bývá, není. Igor po nějakém čase pocítí, že je Vanda nešťastná, a to nejenom kvůli následkům své nehody z dětství, takže můžeme mimo jiné sledovat zajímavě se vyvíjející příběh otce a dcery, jak k sobě znovu nachází cestu, která se jim v minulosti ztratila.

Kromě Igora a Vandy poznáme i další postavy - Vandinu matku Terezu, manžela Adama, babičku Martu a její přátele z Kréty nebo třeba pianistu Matea. Všechny postavy mají něco do sebe a moc se mi líbily. Občas se u knih setkávám s tím, že jsou postavy hodně plytké, ale tady jsem měla možnost každou postavu pořádně poznat a ať už má každá postava vlastnosti jaké chce, svým způsobem mi každá byla něčím sympatická. 

Celý příběh je krásně poskládaný. Je poznat, že má za sebou Karin studia režie, a také nějaké scénáře, protože píše opravdu krásně a dokáže přesně vyjádřit to, co chce čtenářům "ukázat". Moc se mi líbí hlavní myšlenka knihy Každý má svůj příběh, jen ho nikdy nevidíme celý.“ Naprosto to knihu vystihuje. Spisovatelka nám krásně kousek po kousku příběhy postav z knihy odkrývá, takže na začátku si o každé postavě myslíte úplně něco jiného, než na konci, kdy se o jejich životech dozvíte více detailů. 

Knížku jsem přečetla docela rychle, protože se čte úplně sama, člověk si u ní odpočine, i když příběh není taková ta lehounká oddychovka, je to kniha s dobrou myšlenkou. Knížku moc ráda doporučuju. Od Karin jsem četla už všechny její tři knihy a její styl psaní velice sedí. Už její první beletrie Za sny byla skvělá kniha a Hvězdy na cestě jsou ještě lepší, takže moc doufám a těším se, že to nebyla od Karin poslední kniha, protože je znát, že se jen a jen zlepšuje.




Autor: Karin Krajčo Babinská
Název: Hvězdy na cestě
Žánr: román
Vydáno: CPress, 2020 
Počet stran: 304
Mé hodnocení: 4/5


Recenzní výtisk poskytlo Nakladatelství Albatros Media, děkuji.

Amira Keidar, Lalečka

 

Lalečka, panenka. Tak říkají malé holčičce Ráchel, která se narodila v roce 1941 židovském ghetuu v Polsku. Její rodiče Jacob a Zippa se snaží v této nelehké době přežít, jak to jen jde a jsou schopni udělat cokoliv, aby před osudem židů za druhé světové války zachránili alespoň svoji malou Lalečku, pokud nedokážou zachránit sami sebe.

Příběh je založený na pravdivých událostech. V roce 2003 umírala Ráchel, přítelkyně matky autorky Amiry Keidar. Ráchel jim předala svůj deník, ve kterém její matka Zippa popsala období, kdy němci likvidovali polské ghetto Siedlce asi 90 km od Varšavy, a ona se musela se svojí malou dcerkou schovávat v podkroví. Amiru tento deník velice zaujal a a rozhodla se, že chce, aby příběh, ve kterém matka dělá vše pro to, aby zachránila své dítě, znali i ostatní. V roce 2007 se Amira rozhodla navštívit Polsko a postupně kousíček po kousíčku dala dohromady tuto knihu.

Celý příběh v knize vypráví střídavě tři ženy, dlouholeté kamarádky od dětství - Irena, Zippa a Sofia. Dozvíme se tak spoustu detailů z různých úhlů pohledu a z různých míst. Tyto tři ženy se od malička přátelily, i když měla každá jiné náboženství. Jejich přátelství jim vydrželo až do dospělosti, i když se jejich cesty později trošku rozešly. Situace v zemi je ale opět svedla dohromady.

Jednoho dne je Zippa už z likvidace ghetta takzoufalá, že se rozhodne vyhledat své přítelkyně, aby jim s těžkým srdcem, ale s vědomím toho, že je to to jediné, co může dělat, předala své dítě a poprosila je, aby se o něj postaraly. Ženy se holčičky ujmou, protože je to pro ni momentálně jediná šance. Sledujeme tak život malého děvčátka za války, které to nemá vůbec jednoduché. Místy mi bylo holčičky neskutečně líto, protože i když se Ráchel snažilo spoustu lidí pomoci, stejně se musela stěhovat z místa na místo, z nichž žádné nebyl ten pravý domov. Jako malá musela snášet věci, které by jistě byly těžké i pro dospělého člověka a moc ji obdivuju, jak to všechno zvládla, i když to na ni muselo zanechat následky.

Lalečka není klasická kniha o druhé světové válce, tady nenarazíte na koncentrační tábory. Přijde mi, že posledních několik let se z knihami z koncentračních táborů roztrhl pytel a všechny knihy s touto tématikou jsou velice podobné. Určitě tím příběhy lidí, kteří tyto knihy píšou, nechci nijak zlehčovat, nicméně Lalečka se mi četla dobře právě proto, že ač je to kniha z období druhé světové války, je jiná než ostatní. Věnuje se těžkostem tohoto období zase trochu z druhé strany. Bylo samozřejmě určitě velice těžké se snažit přežít v koncentračním táboře, ale moc knih už se nevěnuje tomu, jak těžké pro židy bylo přežít i tam venku a co vše tím riskovali nejen oni, ale kdokoliv, kdo jim jen malinko pomohl nebo o nich třeba jen věděl, i když jim napřímo nepomáhal. 

Pokud vás zajímá tématika druhé světové války, Lalečku určitě můžu doporučit. Není to pohádka a nedopadne ani dobře, ani špatně, je to opravdu kniha ze života, který se občas opravdu s člověkem nemazlí, a který nabízí jak příjemné a radostné věci, tak i pravý opak. 




Autor: Amira Keidar
Název: Lalečka
Originální název: Lalechka
Žánr: román
Vydáno: Cosmopolis, 2020 
Překlad: Světlana Pavlíková
Počet stran: 286
Mé hodnocení: 4/5


Recenzní výtisk poskytl Nakladatelský dům Grada, děkuji.

Josie Silver, Dva v srdci


Lydia Bird žije tak trochu dva životy. Po tom, co její snoubenec tragicky zemřel kvůli autonehodě, se snaží fungovat jak jen může. S Freddiem jsou spolu už od střední školy. Myslela si, že jejich láska bude věčná a nemůže ji nic zničit, ale bohužel se pletla a po Freddieho smrti zůstala sama.

Lydii hodně jí pomáhá její matka a sestra, ale Freddie jí pořád hodně chybí. Pak ale najde způsob, jak se s ním opět setkávat a začne Freddieho navštěvovat ve světe, kde můžou být zase spolu a užívat si každodenních radostí a společně strávených chvil, včetně společného cestování nebo plánování svatby. Myslí si, že je zase šťastná, ale samozřejmě později v koutku duše cítí, že to tak není správně. 

Dva světy brzy začnou Lydii unavovat a postupně přijde na to, že útěky do světa za Freddiem nejsou řešením a musí se holt poprat s opravdovým světem. Brzy přijde na to, že má kolem sebe skvělé lidi a také jí další do cesty teprve přijdou, takže se postupně učí být šťastná i bez Freddieho a přichází na to, že i když je to těžké, půjde to. Tím, že skončil život Freddieho, totiž nekončí život jí.

Kniha Dva v srdci je oddechový román, které čtu opravdu málokdy, ale občas je prostě potřeba odbočit od thrillerů, které naopak čtu až moc. U knihy jsem si hezky odpočinula, není to náročné čtení a čte se příjemně. Upřímně jsem čekala trochu více, ale asi to je spíše tím, že nejsem na tento žánr tolik zvyklá. Občas se u knihy i hezky zasmějete, například část s tichým randem mě dost pobavila.

Moc se mi ale líbilo, jak autorka provedla čtenáře různými fázemi truchlení po blízké osobě, kterou hlavní postava ztratila. Všechno je dost opravdové a autorka nezabíhá do nějakých nereálných věcí. Všechny postavy jsou obyčejní lidí žijící svůj život, nenajdeme tu žádné prince na bílém koni, ani stoprocentně dokonalé sourozence nebo kamarády. Každý má své malé vady a své starosti. A i když Lydia utíká do jiného světa za Freddiem, nečekejte určitě nějaké sci-fi nebo fantasy, autorka to vymyslela velice šikovně, což mě potěšilo, protože jsem se trochu bála, že to sklouzne tam, kam nemá. 

Jestli hledáte příjemné oddechové čtení třeba teď na Vánoce, určitě nešlápnete vedle, když po této knížce sáhnete. :)




Autor: Josie Silver
Název: Dva v srdci
Originální název: The two lives of Lydia Bird
Žánr: román
Vydáno: Cosmopolis, 2020 
Překlad: Michaela Martinová
Počet stran: 375
Mé hodnocení: 3/5


Recenzní výtisk poskytl Nakladatelský dům Grada, děkuji.