Květy slunce, Rupi Kaur



Troufám si říct, že Rupi Kaur přivedla už svou první knihou Mléko a med k moderní poezii spoustu lidí, kteří ji předtím nijak nevyhledávali, včetně mě. V roce 2017 přišla Rupi s dlouho očekávanou druhou sbírkou poezie Květy slunce, která nyní vyšla i v českém překladu u nás. Jak už jsem psala v recenzi na Mléko a med, určitě je zážitek z knihy lepší, když zůstanete u originálu. Opět si ale myslím, že ani český překlad sbírce mnoho neubral a je zvládnutý dobře, i když vím, že v tomto jsou názory čtenářů dost rozporuplné. 

Můžete se znovu těšit na jednoduchý a snadno pochopitelný styl psaní volným veršem. Opět ve větách nenajdeme tečky nebo čárky a jde spíš o stručné a heslovité psaní. K vyjádření pocitů a emocí je tento styl naprosto dokonalý. Jak jsme zvyklí z první knihy, i tady jr Rupi velice otevřená, a také své básně doplňuje jednoduchými kresbami, které mě svou jednoduchostí a krásou vždycky naprosto fascinují. 

Květy slunce jsou rozděleny na čtyři části.


Vadnutí na vás hodí tíhu pocitů o konci vztahu a odchodu partnera. Rupi pak píše také o tom, jak najít cestu dál a jak tuto životní etapu uzavřít.


Odumírání se věnuje nalomenému sebevědomí po rozchodu, kdy se žena vidí nehezká, má sklony k depresi, ale zároveň touhu uzdravit svoji duši a proměnit smutek v radost. 


Klíčení je o imigraci a o nesnázích, které ji doprovází. Rupi si moc dobře uvědomuje, jak moc pro rodiče bylo těžké opustit rodnou zemi a jít s malými dětmi do země, která je jim cizí a neumí ani její jazyk. Tento oddíl věnuje také hodně své matce píše i o postavení žen ve společnosti jiných kultur. I když všechny části knihy jsou krásné, tato mi přišla nejzajímavější.


Část Růst už není tolik těžká. Je o novém vztahu, o lásce, o tom, jak velice šťastný člověk je, když ji má. Autorka se učí znovu milovat a být milována a zároveň si uvědomuje, že milovat znamená se celá rozdat. A to i za cenu toho, že to může bolet.


Poslední část - Rozkvět - dává prostor sebelásce, vděčnosti a uzdravení sama sebe. Je to takové hezké zakončení této cesty. 


Témata, o kterých Rupi píše jsou často hodně emocionální a až zdrcující, ale skrz to všechno vždy svým psaním dává naději na zlepšení. Ukazuje, že všechno má svoji cestu a svůj čas. Že i když má člověk pocit bolesti, zranitelnosti a cítí se ublíženě, nakonec postupně dokáže dojít k tomu, že se znovu cítí silný a je pyšný na to, co všechno zvládl a ustál.

Květy slunce se moc neliší od první knihy autorky, ale všimla jsem si, že se Rupi posunula a její druhá sbírka se mi tak líbila ještě víc, než ta první. Budu se těšit, až opět autorka přijde s něčím novým. 





Autor: Rupi Kaur
Název: Květy slunce
Originální název: The Sun and Her Flowers
Žánr: poezie
Nakladatelství: Omega
Překlad: Petr Teichmann
Rok vydání: 2019
Počet stran: 256
Mé hodnocení: 5/5


Kniha mi byla k recenzi zaslána nakladatelstvím Omega, děkuji.
Knihu koupíte tady



Zlatá klec, Camilla Läckberg


Faye si žije jako v bavlnce. Tenhle model potkáváme teď v knihách už docela často - "pár snů". Pracující manžel, který vydělává krásné peníze na to, aby jeho žena mohla žít ve zlaté kleci luxusního bytu, nemusela nic dělat a její jedinou starostí je péče o dítě a manžílka. Faye je ale ambiciózní žena a práce jí chybí. Byla to totiž ona, kdo Jackovi a jeho partnerovi Henrykovi dala nápad na podnikání, z kterého nyní tihle dva muži těží. I když je velice inteligentní, přenechala i tak všechny starosti kolem práce Jackovi a věnuje se jejich dceři Julienne a tlachání s ostatními "bohatými a krásnými" paničkami, které mají doma podobné zázemí. 

Už anotace knihy nám ale prozrazuje, že ne každé pozlátko je věčné. Jack se od Faye časem vzdaluje, manželka ho přestává zajímat a stane se z něj záletník, což si užívá. No a jak to tak bývá, všechno jednou praskne, takže ho Faye jednoho dne přistihne s jeho krásnou kolegyní Ylvou. Na to jí Jack oznámí, že ji už nemiluje, chce se rozvést a z majetku Faye nedostane ani korunu. 

Faye se uchýlí ke své nejlepší kamarádce Chris a po nějaké době sebelitování se rozhodne, že se vzchopí. Nebude troska, kterou manžel odhodil, a které nic nezůstalo. Použije svoji inteligenci, vybuduje si jméno a nakonec se pomstí. A to pořádně! 

Jakmile se Faye postaví na nohy, najde si spolu s Julienne byt u starší ženy jménem Kerstin, které postupně vyklopí vše o Jackovi a nakonec i své plány, jakým způsobem si chce s Jackem vyřídit účty. Kerstin má s muži své vlastní špatné zkušenosti, a tak ji v tom jen podpoří a slíbí svoji pomoc.

No a tady to teprve celé začíná. Připravte se na pořádnou jízdu, která vede po dlouhé cestě s hlavním cílem pomsta, která stojí za to! Příběh sice není nic až tak originálního, přece jen takový zhrzených žen už jsem v knihách potkala mnoho, ale určitě je to zajímavé čtení. Faye mi přišla v některých věcech až moc ujetá, ale nakonec proč ne. Jen to ukazuje, jak jsou někteří lidé až psychopaticky posedlí pomstou a dokážou pro to udělat úplně cokoliv. A tím myslím opravdu všechno. Kniha je navíc docela feministická a plná intrik a různých zápletek. Připravte se na házení všech mužů do jednoho černého pytle, což mi malinko vadilo, ale opět - je to z hlavy Faye. Ta v jedné části knihy zmiňuje i své dětství, což nám pomůže pochopit, jakou osobností dnes je, jak se vytvořil její charakter a proč.

Příběh je lehounce předvídatelný a nenajdeme tu žádný wow efekt, ale to se docela dalo čekat. Knize to ovšem na čtivosti neubírá a četla se mi i tak úplně sama. Rozhodně je to docela zajímavě zpracovaný psychologický thriller a ráda doporučuji ke čtení. 

Ještě malá poznámka k českému přebalu knihy. Je opravdu nádherná a trefná a hned jsem si ji zamilovala. Bohužel zlaté písmo se mi začalo mazat, jen co jsem knihu párkrát vzala do ruky. Pak stačilo jedno přenesení v batohu, když jsem si knížku brala na víkend k našim a ještě se to zhoršilo. To je také důvod, proč jsem na začátek článku použila ofiko produktovou fotografii. Nestihla jsem si knihu vyfotit před čtením, protože jsem netušila, že se její obal tak rychle začne "vypařovat". A to se vždy snažím s knihami zacházet maximálně opatrně. Je to docela škoda, protože na první pohled vypadá přebal dost luxusně, ale během několika čtení to je přesně naopak. 






Autor: Zlatá klec
Název: Camilla Läckberg
Originální název: En bur av guld
Žánr: thriller
Nakladatelství: Metafora
Překlad: Martin Severýn
Rok vydání: 2019
Počet stran: 432
Mé hodnocení: 4/5


Kniha mi byla k recenzi zaslána nakladatelstvím Metafora, děkuji.

Já už budu hodná, Clara Weiss



Já už budu hodná začíná dost podivným a děsivým úvodem. Seznámíme se v něm s dívkou, kterou matka trestá tím, že ji zamyká na půdě. Brzy pochopíme, že to není poprvé a tento způsob trestu je něco, na co je dívka zvyklá, i když to neznamená, že ho nesnáší špatně. Tato linka je psaná kurzívou a doprovází nás po celou knihu, kdy prolíná druhou část knihy a svým způsobem ji doplňuje.

Do popředí ale vystupuje spíše příběh mladé Juli. Ta přijíždí na začátku velice horkého léta do Mnichova, aby tam studovala a také tak trochu začala nový život. Zároveň chce trochu více poznat minulost své matky, která kdysi v Mnichově působila. Její přítel Hannes zatím zůstává v Berlíně, ale brzy se chce za Juli přestěhovat, aby mohli bydlet spolu. Než si ale Hannes vše vyřídí a najde si v Mnichově novou práci, musí si Juli poradit sama a najít si nějaké spolubydlení, protože celý nájem by neutáhla. Seznamuje se tak s mladou a nadanou herečkou Grétou. Ta se zdá být ze začátku velice milá a příjemná a Juli doufá, že v ní bude mít dobrou kamarádku. Pak se ale na půdě jejich domu a také v jeho blízkosti začnou objevovat mrtvá těla...

Gréta se jí navíc najednou postupem času se svou posedlostí úklidem a podivnými zvyklostmi zdá jako nejprotivnější ženská na světě. V přítomnosti Gréty a jejího přítele Gregora se Juli začíná cítít velice nepříjemně. Nepřidá tomu ani malá němá holčička, kterou potkává na schodech, a tak trochu ji děsí. Horko ve městě je navíc naprosto nesnesitelné a Juli ho velice špatně snáší, ať už venku nebo ve svém podkrovním pokoji. To ostatně skoro pocítíte sami, protože nám vedro autorka neustále opakovaně připomíná, takže na vás atmosféra těžkého a horkého vzduchu z knihy úplně dýchá. 

Aby toho nebylo málo, Juli až nějak podivně často naráží na jméno tajemné Charlotty Weberové. Snaží se společně se svojí kamarádkou vypátrat, co se u nich v domě děje a také kdo může ta Charlotta být. Společně prohledávají dokonce i pokoj Gréty, na kterou mají podezření. Juli je z toho všeho ale akorát čím dál více zmatená. Její kamarádka navíc krátce po tom z ničeho nic úplně zmizí. Zvláštní okolnosti se kupí čím dál víc a Juli to přestává zvládat a trpí úzkostmi. Jak tohle všechno dopadne? 

Musím říct, že příběh je to velice zajímavý a čtivě napsaný. Většinu knihy jsem pořád zmateně čekala, co se z toho vynoří. Nic mi nedávalo smysl, a i když jsem thrillerů přečetla už mnoho, tomuhle jsem stále nemohla přijít na kloub.

Čekání se ovšem vyplatilo a poslední část knihy mě dost překvapila. Najednou mi do sebe vše zapadalo. A to jsem to měla celou dobu rovnou pod nosem! Sice bych uvítala malinko rychlejší spád příběhu, protože sem tam mi to přišlo až moc natahované, ale nakonec jsem s knihou spokojená. Konec vám vyrazí dech, ať se snažíte ho rozuzlit co to jen jde. Autorce se podařilo vymyslet originální příběh, který navíc poutavě napsala. Pokud máte rádi psychologické thrillery, tak tímhle čtením rozhodně nešlápnete vedle a můžu vám knihu Já už budu hodná jen doporučit. 




Autor: Clara Weiss
Název: Já už budu hodná
Originální název: Ich will brav sein
Žánr: thriller
Nakladatelství: Omega
Překlad: Lenka Petrášková
Rok vydání: 2019
Počet stran: 368
Mé hodnocení: 4/5


Kniha mi byla k recenzi zaslána nakladatelstvím Omega, děkuji.
Knihu koupíte tady

Dětské zoubky, Zoje Stage


Mladí manželé Suzzete a Alex Jensenovi žijí v krásném domě, který si spolu sami navrhli a vybudovali z něj svůj domov. Milují se a s jejich krásnou dcerkou by jim ke spokojenému životu nic nechybělo. Jen kdyby sedmiletá Hanna svoji matku měla alespoň trochu ráda. Je to ale přesně naopak. Hanna, která nechce mluvit, svoji matku už od malička odmítá a nenávidí. Chtěla by matku zničit a mít milovaného tatínka, s kterým vychází bez problémů, pouze pro sebe. Až do samého konce příběhu čekáte, jestli se jí to podaří.

Suzzete celý svůj život trpí Crohnovou chorobou a díky tomu to neměla v životě jednoduché. Ani její dětství nebylo úplně bez chybičky a její vlastní matka na ni zanechala určité stopy. Suzzete se snaží ze všech sil matčiny chyby neopakovat a sama chce být tou nejlepší milující maminkou, jaká jen může být. Ať dělá, co dělá, Hanně se ale nezavděčí. Ačkoliv ji děsí, že ji Hanna tolik odmítá, snaží se jí i přesto plně věnovat, vyjadřovat ji svoji lásku a také ji dostat do dobré školy, ale žádný z pokusů o začlenění Hanny do společnosti a mezi nové kamarády nikdy nevyjde. 

Hanniny city k matce jsou chladné. A je až neskutečné, jak temné dokáže mít myšlenky na to, jak se matky zbavit. Autorce se podařilo vytvořit naprosto jedinečnou postavu malé dívky, která je na svůj věk neskutečně inteligentní a má spoustu výborně promyšlených plánů na to, jak matce uškodit. Celou knihu mě nepřestávalo děsit, jak šílená ta holčička je. Kniha má mrazivou atmosféru a čtenář jen žasne nad tím, jaké kousky Hanna matce vyvádí a jak až daleko je schopna zajít. 

Protože Hanna vyvádí své podivnosti zásadně jen tehdy, když s nimi není Alex, je to o to zajímavější. K tatínkovi se Hanna vždy chová mile a normálně. Uvěří Alex Suzzete, že jejich malý andílek je ve skutečnosti psychopatické dítě, které si přeje, aby matka byla mrtvá? 

Dětské zoubky jsem si zamilovala. Je to sice kniha dost děsivá, ale Zoje Stage mě naprosto přesvědčila o tom, jak skvělá spisovatelka je. Napětí se mě drželo od začátku do konce. Taky se mi moc líbilo, jak jsou postavy v příběhu psychologicky rozebrané. I když je kniha docela obsáhlá, zhltla jsem ji během pár dní, protože se během čtení odkládala jen velice těžko. Příběh je nepředvídatelný a i když si během čtení můžete myslet, že víte, jak to dopadne, jste na omylu. Tenhle konec neuhádne nikdo a mě osobně dost překvapil a moc se mi líbilo, jak jej autorka uchopila. 





Autor: Zoje Stage
Název: Dětské zoubky
Originální název: Baby Teeth
Žánr: thriller
Nakladatelství: Omega
Překlad: Lenka Petrášková
Rok vydání: 2019
Počet stran: 360
Mé hodnocení: 5/5


Kniha mi byla k recenzi zaslána nakladatelstvím Omega, děkuji.
Knihu koupíte tady


Dej si pohov! A začni žít, Fabrice Midal



Všichni se snažíme nestresovat a být v co nejvíc v klidu. Ale většina lidí se snaží tak urputně, že je účinek akorát opačný a stresují se ještě více. Fabrice Midal ve své knize Dej si pohov! A začni žít vysvětluje a radí, jak se zbavit tlaku, který si klademe jak sami sobě, tak i těch od společnosti. Jak fungovat, ale i přesto prostě žít.

Alison Belsham, Tatérka - audioverze


Marni Mullinsová je skvělá tatérka, která se jednoho dne účastní tetovacího veletrhu v Brightonu. Když si v pauze vyběhne ven pro kafe, v parku objeví mrtvolu. Je to muž, kterému někdo z těla zaživa vyřízl jeho tetování. Marni má své důvody, proč nedůvěřovat policii, tak celou skutečnost nahlásí anonymně. Nakonec se ale přece jen setká s mladým detektivem Francisem Sullivanem, který ji vypátral a začal případ vyšetřovat. Nedávno byl povýšen a toto je jeho první případ v nové práci. Za začátku to nejde vůbec hladce a Francis udělá hned několik chyb. Brzy ale přijde na to, že má co do činění se sériovým vrahem, který je zlodějem tetování a začne dělat ve vyšetřování pokroky.

Autorka Alison Belsham se v roce 2015 nechala tetovat v Berlíně. Ještě tu noc ji v hotelovém pokoji napadl příběh a ona hned začala psát. O rok později s příběhem inspirovaným tetováním prorazila na skotském festivalu detektivek Bloody Scotland, kde vyhrála soutěž Pitch Perfect. No a v roce 2018 byla kniha na světě.